广西工商部门严查侵害老年人消费权益行为
Deskriptor souboru (té? popisova? souboru nebo souborovy deskriptor, anglicky file descriptor) je v informatice abstraktní klí? (prakticky v?dy celé ?íslo), ktery se svě?uje proces?m za ú?elem identifikace otev?eného souboru ?i jiného datového proudu, nap?. roury nebo soketu, p?i pou?ívání systémovych volání (vstupech opera?ního systému do ?innosti programu). Identifikátor se tak jako parametr volání funkce p?edává v ka?dém po?adavku na ?tení, zápis nebo uzav?ení.
Pojmenování je p?ízna?né zejména pro unixové opera?ní systémy, vycházející ze standardu POSIX. Terminologie konkuren?ních systém? Windows firmy Microsoft dává p?ednost názvu file handle; handle je p?itom ozna?ení pro identifikátor jakéhokoli objektu v opera?ním systému, p?ívlastek file up?esňuje, ?e se jedná o proud — entitu, s ní? lze provádět vstupně-vystupní operace.
Implementace
[editovat | editovat zdroj]Generace díl?ích hodnot pro souborové deskriptory je typicky oddělená pro ka?dy proces. Deskriptor tak nemá globální vyznam — opera?ní systém jej musí vztahovat ke konkrétnímu procesu.
S ka?dym p?i?azením souborového deskriptoru si opera?ní systém poznamenává, ?e k tomuto úkonu do?lo. S vlastním identifikátorem nesvazuje pouze datovy proud, nybr? také vlastnosti vytvo?eného komunika?ního kanálu. Pevné zastoupení mezi těmito má směr komunikace (?tení, zápis, ?tení i zápis), obvyklé dal?í polo?ky jsou údaj o tom, zda vstupně-vystupní operace mají byt uskute?ňovány v blokovacím, nebo neblokovacím re?imu, a informace, zda je mo?no pracovat s tzv. souborovym ukazatelem, resp. se p?i ?tení nebo zápisu vracet.
Je-li za?ízením soubor ve vněj?í paměti, kup?. na pevném disku, ?astym vedlej?ím efektem dr?ení deskriptoru, p?edev?ím p?i otev?ení pro zápis, je bránění opera?ním systémem ve smazání ?i p?ejmenování tohoto souboru. V p?ípadě prost?edku, jen? není adresovatelny v souborovém systému, nap?. roury nebo soketu, je naproti tomu událost uzav?ení posledního p?iděleného deskriptoru podnětem k odstranění tohoto prost?edku (jeho datovych struktur) z paměti.
Rodiny opera?ních systém? se stran souborovych deskriptor? li?í v po?tu sad p?íslu?nych systémovych volání. Zatímco unixová architektura se sna?í se v?emi ?ástmi opera?ního systému zacházet jako se soubory nebo procesy (d?raz na co největ?í abstrakci), pravděpodobně nejvlivněj?í p?edstavitel odli?né filozofie — spole?nost Microsoft — jde spí?e cestou specializovanych funkcí. Nakládání s vněj?í pamětí a interprocesní komunikace ov?em mají svá podstatná specifika — soubor ve vněj?í paměti je za?ízením blokovym a blokování v jeho obsluze je tak?ka bezp?edmětné, roura a soket jsou znaková za?ízení a blokovací mód reprezentuje vychozí zp?sob práce s nimi.
Deskriptory standardních proud?
[editovat | editovat zdroj]Norma POSIX, spolu s ní? byl pojem zaveden a která opera?ní systémy zavazuje deskriptory vyjad?ovat celymi ?ísly, vedle souborového deskriptoru jako?to rozhraní definuje trojici deskriptor? pro obsluhu tzv. standardních proud?: standardní vstup, standardní vystup a standardní chybovy vystup (anglicky stdin, stdout, stderr). Tyto popisova?e zpravidla mají hodnoty 0, 1, 2 (v uvedeném po?adí) a charakteristické jsou tím, ?e jsou implicitně otev?ené.